Protetika se zabývá náhradou poškozených nebo ztracených zubů. K obnovení estetiky a všech ostatních funkcí chrupu protetika využívá korunky, můstky, laboratorně vyrobené výplně (inlaye, onlaye), fasety a snímací náhrady.
Korunky a můstky se používají jako náhrady silně destruovaných nebo chybějících zubů. Lze jimi zlepšit tvar, barvu a částečně ovlivnit postavení a sklon zubů.
Jedná se o nejmodernější typ korunek, který je v současné době velmi populární. Celokeramické korunky neobsahují žádný kov, působí velmi esteticky a přirozeně. Průchod světla tímto typem náhrady je velmi podobný jako u zdravého zubu. Celokeramické práce jsou vysoce biokompatibilní – snáší se velmi dobře s ostatními tkáněmi dutiny ústní. Odpadají problémy s alergií na kovy. Velmi se zdokonalila přesnost při výrobě těchto korunek a můstků. Sádrový model Vašeho zubu je oscanován laserem, poté je vytvořen virtuální 3D model zubu, podle kterého je korunka vyfrézována. Jedná se o metodu CAD/CAM. Využíváme několik těchto systémů, švédskou Proceru, systém firmy 3M LAVA a Zirkon Zahn.
Oproti celokeramickým korunkám se jedná o cenově přijatelnější , esteticky a funkčně stále velmi kvalitní alternativu. Metalokeramická korunka je složena ze dvou vrstev, vnitřního kovového pláště na němž je napálená zevní vrstva keramiky, tvořící povrch korunky.
Jedná se o mechanicky nejodolnější korunkové náhrady, které jsou prakticky nezničitelné. Tyto korunky lze použít v zadních úsecích chrupu, kde neovlivňují estetiku úsměvu. Vhodné jsou také u pacientů, kteří silně skřípou zuby a korunky s keramikou by tuto zátěž nevydržely.
Tenká vrstva keramiky, adhezivně připevněná na přední plošky zubů. Při zhotovení fazet není nutné zub obrousit celý dokola jako u korunky, ale snese se jen nepatrná vrstva skloviny na přední ploše zubu.
Keramické fasety dramaticky zlepšují estetiku v daných indikacích:
Poškozená korunka zubu se nejprve ošetří výplní a připraví na otisk pro celokeramickou onlay. Posléze se vytvoří se sádrový model dolní čelisti s celokeramickou onlayí. Onlay fixovaná na zub nacementovaním pak doplňuje ztracené tvrdé zubní tkáně.
Nahrazují ztrátu většího počtu zubů a dělí se na částečné nebo celkové zubní náhrady.
Mezi nejjednodušší variantu patří částečná protéza s jednoduchými kotvícími prvky, kdy je zubní náhrada přichycená drátkem k jiným zubům. V dnešní době se využívá více jen jako přechodné řešení, protože není pro pacienta příliš komfortní.
Více stabilní a i o něco pohodlnější jsou tzv. skeletové náhrady. Jejich nevýhodou je že bývá viditelný předhod mezi zubní náhradou a ostatními zuby a estetický dojem tak není příliš dokonalý.
Dalším druhem částečné náhrady, která esteticky vypadá lépe, patří tvz. hybridní zubní protéza, která je uchycena pomocí zásuvných spojů.
V případě, že pacient přišel o většinu či všechny zuby, tj. zubní náhradu není k čemu přichytit, je třeba zhotovit celkovou zubní protézu. Tu tvoří kromě umělých zubů také dáseň a patro. Zuby se nejčastěji zhotovují z pryskyřice nebo z keramiky. Ta je o něco odolnější. Zuby do protézy se modelují jednotlivě, aby působily realisticky a bylo co nejvíce podobné skutečnému chrupu.
Celkovou zubní protézu je třeba v ústní dutině fixovat pomocí některého k tomu určených přípravků, které zaručují větší stabilitu zubní náhrady při kousání i mluvení. Při náhradě zubů s pomocí celkové zubní protézy je potřeba počítat s tím, že chvíli trvá, než si pacient na náhradu v ústech zvykne. Běžné jsou počáteční potíže s kousáním či mluvením. Problémy ale obvykle po čase odezní.